1. Přirozená povodeň

Butovický potok:

Protéká intravilánem Butovic a ústí do Odry. Délka hlavního toku je cca 7 km. Má dva hlavní přítoky a jeden drobnější přítok v horní části toku. Úsek koryta od pramene po soutok s levostranným přítokem je schopen převést Q100 (za předpokladu, že průtočný profil nebude zmenšen vegetací, oplocením, skládkami odpadů a materiálů různého charakteru apod.). Střední úsek toku (km 3,9 – 0,62) je schopen bez vybřežení převést průtok Q50 , pohybující se od 3,6 m3/s po 8,2 m3/s, v některých úsecích (což je odvislé od stavu a hloubky koryta ) není schopen převést již Q100 tj. 4,39 - 9,16 m3/s. V km 1,150 prochází tok pod železničním mostem, jehož průtočný profil je nedostatečně dimenzován a způsobuje zpětné vzdutí a zaplavování pozemků a nemovitostí v úseku asi 250 m nad tímto mostem. Ve spodním úseku potoka (km 0,62 – 0,0) dochází k vylití z břehů již od Q2= 2,1 m3/s - voda v tomto případě dosahuje v korytě úrovně 1,25 m. Zvýšené průtoky se zde rozlévají do inundace. Pravostranný přítok se vlévá do hlavního toku v km 3,615, kde prochází pod ul. Butovickou. Koryto je neupraveno až po remízek v km 0,95. V úseku 0,950 – 1,640 je tok upraven. Levostranný přítok se vlévá do hlavního toku v km 3,900. Při průchodu pod ul. Malá strana je počáteční úsek v délce 43 metrů zatrubněn. Úsek nad zatrubněním je schopen převést Q50 red.- 2,5 m3/s. Na km 0,300 se nachází malá vodní nádrž. Na km 0,393 je suchá retenční nádrž (poldr) o výšce hráze 4,9 m, která omezí průtok zhruba na hodnotu Q10= 2,4 m3/s a větší povodňovou vlnu zachytí ve svém retenčním prostoru. Při průtoku Q100 zredukuje průtok na 3,04 m3/s z původního množství 4,49 m3/s. Nad hrází se přítok větví, přičemž levá část protéká zalučněným prostorem a pravá zapojeným pásem vzrostlé zeleně. Obě ramena mají koryto kapacitní na průtok Q5 -1,83 m3/s. Do Butovického potoka je několikrát do roka odkalován přivaděč pitné vody. Do Butovického potoka a jeho pravostranných přítoků jsou svedeny srážkové vody z dálnice a z dálničního přivaděče. V km 1,650 je do pravostranného přítoku zaústěna retenční nádrž o maximálním objemu 1719 m3. Do hlavního toku jsou v km 5,650 zaústěny dvě retenční nádrže o maximálních objemech 1185 m3 a 774 m3. Z dálničního přivaděče nebylo dosud žádné kompenzační opatření k eliminaci zrychleného odtoku povrchových vod realizováno. V km 3,531 je z pravé strany do hlavního toku zaústěna meliorace, která je kapacitně nedostatečná a při intenzivnějších srážkách dochází k jejímu zahlcení a zaplavování blízkých nemovitostí a komunikace.

 Průměrná hloubka a kapacita koryta Butovického potoka:

Studénecký potok

Studénecký potok protéká intravilánem místní části Studénka, délka toku je cca 2 km a vlévá se do Mlýnky. Tok je převážně zatrubněn. Délka nezatrubněných částí je přibližně 500 m.

Přehled nezatrubněných částí Studéneckého potoka:

Odra – Mlýnka - Sedlnice

Řeka Odra protéká mezi Studénkou a její částí - Novou Horkou. Studénka se nachází na levém břehu řeky Odry. Přirozenou povodní je nejvíce ohrožena čistírna odpadních vod na ulici Nádražní, zemědělský areál na ulici Oderské a zástavba rodinných a bytových domů na ulici Nádražní (viz příloha č.1). Odra napájí umělý vodní tok – Mlýnku, která teče vlevo blíže zástavbě a začíná nad jezem poblíž zaústění Butovického potoka. Vybřežení Mlýnky ohrožuje zástavbu rodinných domů na ulici Mlýnské a na ulici Družstevní (Šplichov, Čajov). Část Studénky - Nová Horka je situována
na pravém břehu řeky Odry, přičemž mezi řekou Odrou a Novou Horkou protéká Sedlnice. Níže položené části Nové Horky jsou ohroženy především zpětným vzdutím a vybřežením Sedlnice. Aktivní zóna záplavového území Odry a Sedlnice viz. příloha č. 10 (pdf).

Pustějovský potok

Pustějovský potok protéká volnou krajinou v okrajové části katastru, mimo zastavěná území. Z hlediska ohrožení povodněmi je tok zcela bezvýznamný.

Bílovka

Katastrem Studénky protéká pouze okrajově. K rozlivům dochází mimo zastavěné území. Za tratí
je uměle narovnané koryto až po soutok s Odrou. V současné době probíhá revitalizace narovnané části toku. Povodňové stavy v této části jsou ovlivněny především zpětným vzdutím hladiny z oderské nivy. Z hlediska ohrožení povodněmi je význam toku zanedbatelný.

2. Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami – blesková povodeň

Jedná se o povodeň mimořádného charakteru vyvolanou nezvykle silným přívalovým deštěm obvykle trvajícím pouze několik desítek minut (lokální bouřka), případně sledem několika takovýchto událostí v krátkých časových úsecích za sebou. K prudkému vzestupu hladin dochází již po 10 – 15 minutách s kulminací hladiny již přibližně za 1 hodinu (v místech vstupů koryt vodních toků do intravilánu obce). Kulminace postupuje zástavbou rychlostí přibližně 3 km za hodinu. Následuje pozvolný pokles hladiny která se na výchozí úroveň vrací zhruba za 3 – 4 hodiny. Dosažená úroveň hladiny může dosáhnout nebo i překročit Q100. 

3. Seznam ohrožených objektů - viz. příloha č.1

4. Zvláštní povodeň

Suchá nádrž Butovice

Vodní dílo Butovice je suchá průtočná vodní nádrž (poldr) vybudovaná na bezejmenném levostranném přítoku Butovického potoka, která slouží k zadržení přívalových vod. Jedná se o sypanou zemní hráz délky 140 metrů, maximální výška hráze je 4,9 metrů, šířka hráze v koruně činí 3 metry. Objem nádrže je 47 149 m3. Bezpečnostní přeliv i spodní výpust o průměru DN 600, osazena na vtoku škrcením DN 300, jsou situovány při levém břehu. Na hrázi poldru je umístěna měřící stanice výšky hladiny a vodočetná lať. Bezpečnostní přeliv vodního díla Butovice je dostatečně kapacitní i pro převedení 100 leté povodně. Z tohoto důvodu je považováno porušení sypané hráze vodního díla v důsledku přelití za velmi nepravděpodobné. Ke krizové situaci (poruše sypané hráze) může dojít s největší pravděpodobností v důsledku vnitřní eroze na styku heterogenních materiálů s betonovými objekty nebo potrubím, tedy na styku násypu tělesa hráze se spodní výpustí případně s bezpečnostním přelivem. Doba trvání propagace erozního kanálu a nárůst průtoku do dosažení maxima je 60 minut, kulminační průtok činí 81 m3/s, objem povodňové vlny činí 190 tis. m3 a celková doba trvání zvláštní povodně je cca 130 minut. Jelikož je hráz VD Butovice bez stálé obsluhy a dohledu hrázného, lze předpokládat, že okamžik vzniku erozního kanálu nebude zachycen. Je proto namístě předpokládat, že při vzniku zvláštní povodně bude jen minimální čas na varování obyvatel pod vodním dílem. Během protržení hráze suché nádrže dojde na levostranném přítoku k postupnému zaplavení prostoru vpravo od spodní výpusti, kde bude  částečně zasažena zástavba. Dále na Butovickém potoce v délce cca 2 km prochází průlomová vlna nejprve poměrně sevřeným údolím. Proudění v tomto úseku charakterizují vysoké rychlosti a malý transformační účinek, ničivá síla proudu je proto značná. V místní části Přední čtvrť dojde k rozlivu až po těleso silnice II/464. Dále je rozliv příčně přerušen vyvýšeným drážním tělesem. Propustek v tomto tělese je v tomto úseku pouze jeden a to na Butovickém potoce pod železniční tratí, který má pouze omezenou kapacitu a proto působí jako škrtící profil. Výsledkem je široký rozliv v prostoru nad touto tratí. Prostor pod železniční tratí až k čáře rozlivu Q100 řeky Odry bude zaplaven jen malou hloubkou řádu několik desítek centimetrů. Zvláštní povodní je ohroženo přibližně 1900 obyvatel. Vodní dílo je zařazeno do III. kategorie z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu a jeho provozovatelem je POD, které posuzuje stav vodního díla a vydává podnět k vyhlášení II. SPA nebo III. SPA z hlediska zvláštní povodně. Příslušným povodňovým orgánem pro vyhlášení stupňů povodňové aktivity je PK města Studénka, která o vyhlášení SPA z hlediska zvláštní povodně informuje KOPIS HZS MSK.