Úpravy ovlivnily vzhled fasád i interiéru, především v 2. podlaží. Průčelí zámku má 15 okenních os, ve středu je tříosý rizalit (část stavby vystupující z líce průčelí, zdůrazňuje její střed), po stranách jsou mělká čtyřosá křídla, která před zámkem vytvářejí čestný dvůr. Fasády v zásadě zachovávají původní barokní členění. Okna jsou pravoúhlá, v profilovaných šambránách (dekorativní rámování oken nebo dveří) s klenáky (klínově tvarovaný kámen ke zdění klenebního oblouku), v patře jsou doplněna čabrakami (ozdobný motiv) v parapetních výplních. Zámek měl původně mansardovou střechu s vikýři, ta byla při opravě po roce 1855 nahrazena valbou. V přízemí zámku zůstala zachována původní barokní dispozice. Hlavní vstup ústí do síně zaklenuté pruskou klenbou, na kterou navazuje chodba s valenou klenbou se styčnými výsečemi, procházející celou podélnou osou budovy. Přilehlé místnosti mají většinou valené klenby s výsečemi, procházející celou podélnou osou budovy. Od konce 50. let sloužil zámek jako Ústav sociální péče pro ženy.